Posvěcené svíce, stejně jako jiné posvěcené předměty, jsou svátostinou. Jedná se tedy při jejich zbožném užívání o prostředky přímého, nadpřirozeného Božího působení na rozum a vůli člověka - milost Boží pomáhající. Svátostiny jsou také prostředky Boží ochrany proti zlu jak nadpřirozenému, tak přirozenému. K přirozenému zlu patří například škodlivé účinky bouře.

A tak naši zbožní předkové pokaždé, když hrozilo nějaké nebezpečí - za bouří to bylo nejčastěji - zapalovali tyto posvěcené svíce a u nich se modlili a prosili o Boží pomoc a ochranu.

Horlivost a zbožnost našich předků byla tak veliká, že posvěcené svíce užívali velice často, vlastně při každé bouři, a proto se postupně začaly tyto svíce nazývat hromničky, protože svítily při bouři, tedy když duněl hrom.

Když se ustálil název hromničky pro svíce posvěcené o svátku Očišťování Panny Marie, tak se díky horlivému užívání těchto svící postupně jejich označení přeneslo i na celou slavnost.

Dnes už se ani neví, co to jsou Hromnice nebo hromničky, co je to svátostina a podobně. V některých farnostech například vždy na Hromnice vytáhnou z krabice svíčky z minulých let, znovu je "posvětí," zhasnou a zase uloží zpět do krabice. To nelze s horlivým užíváním posvěcených věcí našimi předky ani srovnávat. A přitom i nám hrozí jak přirozené, tak také nadpřirozené nebezpečí a zlo, takže nikdo nemůže říci, že už tuto pomoc nepotřebuje.

Vyznáváme stejnou víru, jako naši předkové, užívejme tedy také se stejnou horlivostí věcí posvěcených ke svému prospěchu zde na zemi - k Boží pomoci pro naši práci a k ochraně před zlem - a také ku prospěchu věčnému, ke spáse, k jejímuž dosažení jsou Boží milosti nezbytné!