Udělování svátosti
Svátost nemocných je udělována individuálně tomu, kdo ji potřebuje a kdo o ni žádá. Tuto svátost je možné udělit i člověku, který není při vědomí. Je tedy povinností příbuzných požádat kněze o udělení této svátosti jejich blízkému, který sám již o tuto svátost požádat nemůže.
V případě blízkosti odchodu na věčnost se tato svátost uděluje kdykoli a kdekoli, ve dne, v noci.
Účinky svátosti
Kromě posílení duše v čase těžké nemoci nebo umírání, je účinkem jako u všech svátostí rozšíření milosti posvěcující, tedy upevnění spojení s Bohem. Kromě těchto účinků svátost nemocných v případě, že již nemocný nemůže vyznávat své hříchy ve svaté zpovědi, odpouští všechny hříchy včetně těžkých.
Proto může být tato svátost pro mnoho lidí poslední záchranou pro nebe!
